Breadcrumbs navigation


Mapa úspěchu

„DAR PODNIKAT BUDE MÍT JEN 5 PROCENT POPULACE,“ tvrdí Luděk Pfeifer, šéf M. C. TRITON - MAPA ÚSPĚCHU, 9. díl

Rozhovor s Luďkem Pfeifrem v pořadu EKONOMIKA ČT 24 z 30. 7. můžete sledovat zde.

V době, kdy se poradenská společnost M. C. TRITON blížila k přijetí stého zaměstnance, rozhodl se Luděk Pfeifer (51) se svými partnery, že je potřeba pojmenovat firemní hodnoty. Touha růst, Individuální Výkon, Spolupráce, Odvaha a Slušnost. Tak zní ono „Patero“. A klienti na něj slyší.

 A ne jen tak ledajací. Adidas, Coca-Cola, Škoda Auto, Skanska, Plzeňský Prazdroj, Úřad vlády ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR… To je jen malá část z 2 000 klientů, kterým Triton za 25 let své existence poskytl své služby.

Na začátku 90. let, kdy Triton vznikl, velké a renomované firmy prodávaly za horentní sumy šablonovitá, prefabrikovaná řešení. Pak řada z nich sloužila jako penězovody podezřelých transakcí.

„Už léta se s tím pereme. Snažíme se vrátit podnikatelskému, manažerskému a poradenskému řemeslu dobrou pověst, Proto k nám klienti přicházejí, zůstávají u nás a vracejí se k nám“ prozradil Mapě Úspěchu L. Pfeifer, čím přesvědčuje své zákazníky.

 Jakou nejlepší radu vám - jako profesionálnímu poradci – někdo dal za 25 let, co jste v této branži? 

Jedna věc mě ale napadá. Po prvních dvou třech letech existence firmy přišlo první těžké období. Věci přestaly běžet samospádem, vyostřil se konkurenční boj, docházela dávka prvotního entuziasmu… Do toho jsem dostával nebývale lukrativní nabídky od konkurence. V té době jsem šel na panáka se svým dobrým kamarádem z Ostravy. Probírali jsme všechno možné včetně toho, že si pohrávám s myšlenkou zabalit podnikání a nechat se dobře zaměstnat. Tehdy mi ale kamarád řekl: "Víš co? Pikolíkem už jsi byl!" V ten moment jsem si uvědomil, že ten pikolík je dobré synonymum. Byl bych ten, kdo nemá svou budoucnost výhradně ve svých rukou.

Podnik jste rozjeli už v dubnu roku 1990. Proč zrovna v poradenství?
Možná zní divně, že jsme už na jaře 1990 měli s poradenstvím zkušenost. Bylo to tím, že jsme se jako tři zakladatelé znali už od roku 1984 ze stavební fakulty ČVUT. Tam jsem se po vojně vrátil na katedru ekonomiky a řízení stavebnictví. A právě na tuhle katedru se už v 80. letech obracely velké stavební firmy s poptávkou po poradenství, šlo třeba o Metrostav, Vojenské stavby, IPS a různé další krajské firmy pozemního stavitelství. Už tehdy po nás chtěly naplánovat efektivnější organizaci, připravit lepší motivaci lidí, jejich účinnější odměňování. To jsou mimochodem témata, která platí dodnes. Tudíž v roce 1990 už jsme měli aspoň čtyři pět let zkušeností.

Ale proti vám stály zahraniční společnosti slovutných jmen, v cizině zastupovali největší korporace, tady si otevřely nablýskané pobočky…

Bohužel – anebo díkybohu -  mnoho z takových firem pracovalo tak, že přinesly fascikly, kde byly z učebnic opsány názvy kapitol a do toho okopírovaná obecná data o situaci české ekonomiky a zahraničních konkurentech. Dělo se to dnes a denně. A vedle toho běžely i privatizační procesy, které mnohdy byly jen zástěrkou, jak se dostat k úvěrům, vyzobat z firmy to nejcennější a obratem ji zmrzačenou prodat. Už tehdy jsme museli zákazníkům dokazovat, že my to děláme jinak, a sami jsme se privatizačním projektům vyhýbali. Neudělali jsme ani jeden.

Změnila se situace s příchodem nového milénia?
Veliká konjunktura přišla po roce 1998, kdy nastala dekáda rychlého a zdánlivě nekončícího růstu. Právě v tomhle období se dostavila "druhá rána" slušné pověsti poradenství. Za poradenství se schovávalo kdeco – nejrůznější neprůhledné převody peněz do různých kapes. Pod pláštíky právního, marketingového, personálního a bůhví jakého ještě poradenství se skrývaly firmy, které vznikaly přísně účelově – jen pustit svým klientům žilou. Byly to společnosti zakládané často třeba příbuznými manažerů a sloužily jen jako prostředek k "odklánění" firemních peněz do těch správných kapes.

Třetí období, kdy oblast poradenství utrpěla těžký šrám, je doba evropských fondů. Fondy EU jsou velmi smysluplná idea, ale způsob realizace je až příliš často strašný. Mnohdy nesmyslný tlak na nízkou cenu devastuje kvalitu dodávané služby, a tak degraduje smysl celého "evropsky" financovaného projektu.

Módou současnosti je takzvané koučování, osobní poradenství, kdy kouč rozvíjí člověka individuálně. Jak se na tuto oblast díváte?
Jsem na termíny koučink nebo i mentoring alergický. Neupírám, že je to velmi potřebná disciplína, ale dnes to dělá skoro každý druhý. Spousta lidí, co ztratili práci, se dnes vydává za kouče. Absolvují pár dní či týdnů školení a stanou se takzvaným certifikovaným koučem. Ti lidé mají nějaký papír, ale nemají to hlavní – životní zkušenost. Nemají za sebou vzlety a pády, vítězství a prohry. Přitom to je právě to, co vám dává puvoár někoho vést, inspirovat. Dneska ale obecně probíhá devalvace životních zkušeností.

Nejde jen o kouče. I v systému vzdělávání univerzity chrlí hlavně různé specialisty na marketing, personalistiku, média…
Víte, firemní svět je rozdělen na dvě polokoule. Na core business – hlavní předmět podnikání – a na podpůrné disciplíny. Na první polokouli, v pravé podstatě podnikání, musíte něco vymyslet, naprojektovat, vyrobit a prodat. Na druhé polokouli – v podpůrných procesech – je řada činností, které s trhem a zákazníkem vůbec nemusejí přijít do kontaktu. Personalisté, finančáci, ajťáci, píáristé a specialisté na všelijakou komunikaci… Je vcelku zákonité, že tahle polokoule – bez tlaku trhu – nabízí pohodlnější život. Hrne se tam víc lidí. Tyhle podpůrné činnosti pak často cizopasí na té pravé podstatě podnikání. Říkám to s vědomím toho, že mi teď řeknete, že my – poradci – neděláme nic jiného.

A není to tak?
V Tritonu si dnes a denně připomínáme, že musíme tuhle práci dělat tak, abychom necizopasili, ale sloužili. Nejsme nic než nejbrutálnější slouhové. Jsme v prostředí, které velmi svádí k tomu trousit moudra a dělat papíry pro papíry. Náš obor ale velmi pozitivně poznamenal příchod informační doby. Dneska si všechno najdete na internetu. Proto svou přidanou hodnotu nacházíme v tvořivosti, nápaditosti a umění rychle uvádět nápady do klientovy praxe. Schopnost chytrá řešení rychle implementovat do života je naše největší síla.

Kam Triton směřuje v blízké budoucnosti?

„Chceme být i nadále evropskou společností, která má kořen svých znalostí a služeb v Čechách. Proto je rozkročena na dvou nohou. Polovina našich tržeb je z domova, ta druhá ze zahraničí.

Ale stejně mě zajímá, jak bude vypadat Mapa úspěchu let 2015–2040. Vsadil bych, že se v ní i nadále budou objevovat úspěšní lidé s intuicí, mimořádnou akceschopností a nezlomností. Dar podnikat bude mít i v budoucnu jen méně než pět procent populace. Nechme se takovými inspirovat i v dalších dílech vašeho projektu.“

MAPA ÚSPĚCHU, KMI

ROZHOVOR S LUĎKEM PFEIFEREM V POŘADU EKONOMIKA ČT 24 SLEDUJTE ZDE

 

M.C. TRITON V ČÍSLECH:

ZALOŽEN: 1990

MÍSTO PŮSOBENÍ: Praha

POČET ZAMĚSTNANCŮ: 400

SEGMENT: Poradenství

OBRAT/ZISK: 1mld. Kč (kumulovaný)

 

3 + MAPY ÚSPĚCHU

SÁZKA NA SELSKY ROZUM - Na rozdíl od „takzvaných“ poradců ze zahraničí společnost sází na selský rozum, slušnost, kreativitu a poradenství dělá na míru svým klientům. I díky tomu získal TRITON titul Nejobdivovanější česká poradenská společnost v letech 2012, 2013 a 2014 v žebříčku CZECH TOP 100.

STRATEGIE RůSTU FIRMY - Do portfolia aktivit spolumajitelů TRITONU patřily v letech 1998 - 2007 investice do developerských projektů. Jejich objem pod značkou T. Geo se přiblížil 1 miliardě Kč. Příkladem je rozvoj biotechnologické společnosti LentiKat’s, která má ambice i na globálním trhu.

INSPIRATIVNÍ PROJEKTY - Standard Inteligentní město je inovativní přístup (průvodce) k řízení obcí a úřadů, je impulsem pro konstruktivní spolupráci a prostředkem k dialogu mezi městy, občany, investory, zaměstnavateli, neziskovými organizacemi a zástupci občanské společnosti v regionu. Studenti pro Praxi – projekt zaměřený na propojení studentů středních škol v regionu s firmami, kterým pomůže najít kvalitní a prověřené absolventy.


Sdílej na Facebook Sdílej na Twitter Sdílej na LinkedIn